KULTURNÍ AKCE

Císařské hody 2009

V Čechách posvícení nebo pouť, na Moravě hody, jsou výroční slavností, která se slaví v neděli po svátku světce, kterému je zasvěcen místní kostel. Býval to jeden z nejoblíbenějších svátků prostého venkovského lidu, kdy se přátelé a příbuzní navštěvovali, navzájem se pohostili tím nejlepším, co měli. Na stole nesměly chybět koláče, husa nebo kachna se zelím, knedlíky, omáčky, na zapití pivo a víno. Hody se slavily většinou od soboty do úterý, tedy několik dní.

Císař František Josef II. zjistil, že jeho poddaní hodováním a navštěvováním poutí v okolních obcích ztrácí čas, který mohli věnovat práci a chtěl sjednotit termín oslav v celé zemi. Proto v roce 1786 zavedl patentem v termínu třetí neděli v říjnu tzv. „císařské hody“ pro všechna města a vesnice. Toto nařízení bylo poddanými přijato a slavily se hody a posvícení oboje. S hodováním jsou spojeny tradiční lidové zvyky, nejen stavění máje, povolení hodů starostou a předávání práva, které známe. Na Brněnsku, moravském Slovácku a na Vysočině jsou dodnes velmi rozšířené také „stínání berana“ a „mlácení káčera“.

V dnešní době se slaví hody v termínu svátku patrona místního kostela. Tyto patří ve většině národopisných oblastí mladým a v kroji chodí v původu jen svobodní. Hody pořádané v termínu říjnovém, tedy „císařské hody“, bývají příležitostí pro všechny bez rozdílu věku, aby se mohli obléct do svátečních krojů. V hodovém průvodu tedy můžeme vidět celé rodiny i s dětmi, na zábavě přehlídku různých variant krojů pro svobodné, vdané a ženaté.

V Hruškách není myšlenka na uspořádání „císařských hodů“ nová. Několik roků se realizace odkládala, až letos, kdy přišel impuls od mladých manželských párů, byl zvolen termín sobota 24. října. Zveme všechny, kteří mají chuť nastrojit si brněnský nebo kyjovský kroj, dobře se pobavit, popít víno a ochutnat hodové koláče, aby se také zúčastnili.

Fotogalerie