KULTURNÍ AKCE

Zájezd do Francie

V pátek 5. června jsme se vydali na zájezd do Francie za poznáním do země bohaté na historii a památky, který pro naše občany, ale nejen pro ně, organizoval ve spolupráci s cestovní kanceláří Miklas Tour Dr. Oldřich Dočekal. Ve skutečnosti nás Hrušáků nakonec nejelo mnoho, proto byl zájezd doplněn i přespolními. Myslím, že domácí váhavci mohou litovat. Snad příště.

Ač se to nezdá, Francie má historicky mnoho společného s naší vlastí a zejména s našimi předky. Protože naše obec leží na Slavkovském bojišti, mnozí naši pradědové se setkali s Napoleonovými vojáky, a to jistě nebyla příjemná setkání. Rovněž první naše zastávka ve Francii byla na bojišti u Verdunu, kde bojovali v první světové válce i čeští legionáři. Okolí Verdunu je poseto mnoha památníky padlým a vojenskými hřbitovy. Jedno takové místo jsme navštívili.

Další zastávkou na naší cestě bylo královské město Remeš, zejména katedrála, v níž byli korunováni králové a přilehlý arcibiskupský palác. Bohatá sochařská výzdoba zvenku i zevnitř svědčí o významu, jaký těmto stavbám stavitelé přikládali.

V sobotu odpoledne jsme díky bravurní jízdě našich řidičů a dobré navigaci našeho průvodce – Dr. Dočekala bezpečně zaparkovali v místě našeho ubytování v Paříži. Sobotní podvečer jsme využili k první poznávací vycházce po Paříži – na jediný kopec Montmartre s monumentální stavbou baziliky Sacré coeur. Výhled na historický střed města nám byl odměnou za překonání únavy.

Noc byla pryč než jsme se nadáli a před námi byl další den plný zážitků. Slunečné ráno nás lákalo k dalšímu poznávání. Plánovaná návštěva muzea Louvre se obešla bez čekání ve frontě – překvapivě nás pustili do muzea zadním vchodem, takže jsme byli mezi prvními návštěvníky a bez tlačenice jsme si mohli prohlédnout i největší „taháky“ - originál obrazu Leoparda da Vinci Mona Lisa a sochu Venuše Milétské, egyptské sfingy, sarkofágy, atd. Kilometry výstavních ploch s velmi zajímavými exponáty z historie civilizace lidstva za půl dne nezvládneme, ani kdybychom se sebevíc snažili – něco si necháme na příště, teď jdeme dál. Po nejstarším kamenném mostě jsme přešli na ostrov Cité, prohlédli si Sainte Chapelle, tam byl ve svých 13 letech biřmován a současně sezdán s Blankou z Valois český král Karel IV. Pak jsme zamířili do chrámu Notre Dame, kde jsme vyslechli koncert. Historickým metrem jsme se vrátili do místa ubytování, na závěr dne jsme trochu zmokli a plní dojmů jsme rádi ulehli.

Pondělní ráno nás čekala Eiffelovka. Slunečné počasí, přesné načasování a krásná viditelnost byla výborná kombinace pro krásný zážitek. Výtahy nás vyvezly na vrchol 300 m vysoké věže, Paříž a celé okolí jako na dlani, všechno se dalo dobře rozpoznat, fotoaparáty cvakaly – prostě paráda. Teď už však pokračujeme dál – kolem vojenské školy (památka UNESCO) směrem k Invalidovně. Vojenské muzeum tentokrát nenavštívíme, pouze jsme si prohlédli kostel se zlacenou kopulí, pod níž je v sarkofágu pohřben nám dobře známý Napoleon Bonaparte.

V nádvoří muzea jsou stovky historických děl i novodobých zbraní. Naše kroky pokračují teď už v dešti přes Elysejské pole směrem k Vítěznému oblouku. Počasí nám však nepřeje, tak se vracíme k autobusu a pokračujeme v prohlídce města z jeho oken. Pojedeme se vysušit a večer projedeme Paříž autobusem – Bastila (dnes divadlo), Latinská čtvrť se známou univerzitou Sorbona, Panteon, Trocadero (naproti Eiffelovky). Na závěr jsme projeli kolem Boulognského lesíku a vrátili se na ubytovnu.

Sluníčko s námi vstávalo i v úterý, kdy jsme měli namířeno do Versailles. Jako obvykle jsme byli mezi prvními zájemci o vstupenky, individuálně jsme si prohlédli bohatě zdobené interiéry královského zámku a v poledne jsme se hromadně vydali do překrásných zahrad – bohaté fontány doprovázené hudbou, letohrádky, vodní plochy; areál má rozlohu jako celý katastr obce Hrušky. Aprílové počasí nás doprovodilo do autobusu a jeli jsme do moderní luxusní čtvrti La Défense. Mrakodrapy různých tvarů a zejména „Archa“, která je postavena v průhledu od Louvru přes Vítězný oblouk, jsou obdivuhodné. Přes Paříž se autobus posunoval v dopravní špičce pomalu, ještě jsme zajeli do centra na jídlo a drobné nákupy a pak domů.

Poslední noc byla zvlášť krátká, někteří se vydali k noční Eiffelovce a vrátili se posledním metrem. Musíme však už balit, čeká nás poslední den a cesta domů. Dosavadní program jsme mohli prožít s běžnou cestovkou, ale přijetí na pařížské radnici se hned tak někomu nepoštěstí. Přijala a provázela nás velmi příjemná paní, která má na starosti protokol, seznámila nás s historií radnice, provedla nás reprezentačními místnostmi. Budova radnice je vystavěna ve stylu zámků na Loiře a interiéry jsou bohatě zdobené obrazy, křišťálovými lustry, zlacením apod.; na závěr návštěvy jsme zasedli do lavic pařížských zastupitelů a pak se rozloučili nejen s radnicí, ale i s Paříží.

Poslední zajímavou zastávkou bylo městečko Hautvillers v oblasti Champagne. V tamním klášteru vznikl postup výroby šampaňského vína, který se zachoval dodnes. Místní pan starosta spolu s šesti zastupiteli nás přijal jako oficiální delegaci, ale velmi srdečně, a seznámil nás s historií oblasti, vína i současným životem v obci a všichni jsme si připili proslulým šampaňským vínem. Následovala prohlídka jejich družstevního sklepa, ochutnávka šampaňského a my jsme neodolali možnosti zakoupit opravdové šampaňské i domů.

Pak už následovala cesta domů, všichni jsme vstřebávali bohaté zážitky, pospávali a těšili se do svých domovů. V Hruškách jsme přistáli ve čtvrtek 11. června v 8 hodin ráno, díky svižné a bezpečné jízdě obou řidičů jsme přijeli o několik hodin dříve, než se předpokládalo.

Ráda bych poděkovala a podle ohlasu soudím, že nejen za sebe, Dr. Oldřichu Dočekalovi, že cestu výborně zajistil a osvědčil se jako profesionální průvodce, který navštívenou oblast dokonale zná a připravil nám nezapomenutelné zážitky.

                                                                                                                                               za cestovatele
                                                                                                                                          Helena Hrabálková